Dal mi doporučení kamarád se slovy “hele zkus to, je to fakt zajímavý” a že jde poznat barvu bez zraku. Jelikož moc dobře věděl, že rád zkouším nové věci co neznám tak jsem víc přemlouvat nepotřeboval.
Nevěděl jsem úplně co od toho očekávat, měl jsem trochu obavy z moc “EZO” přístupu a ještě k tomu moje vizuální představivost nikdy nebyla moje silná stránka, takže to byl spíš experiment co uvidím nebo neuvidím. Byl příjemný a zvláštní moment, kdy jsem měl pod maskou otevřít oči, nikdy předtím jsem takto tmu nevnímal, vnímat zvuky z okolí a hlas Petry s otevřenýma očima v úplné tmě. Toto pro mě byl velice uvolňující moment který jsem si nejvíc užil.
Barvu jsem poznal teda 1 a hned tu první i když jsem vůbec nechápal jak se to stalo, byl to zajímavý pocit…. zajímavé bylo to, že mi vůbec v tom momentě vlastně nezáleželo na tom, jestli tam něco poznávám nebo ne ale co se děje s mojí pozorností a pocity.
Po konci jsem si připadal, jako kdybych odešel z fitness centra pro mozek, po lehké krátké únavě (byl pracovní den dopoledne) jsem se poté vracel k práci. Najednou jsem si všiml obrovského nárustu energie a pozitivity, jaky kdybych si opravdu skvěle odpočinul, nevím kdy naposled jsem cítil tak znatelný skokový rozdíl.
