Kdo jsem
Jsem Petra Wurmová
– žena na cestě, která si prošla hledáním zdraví, rovnováhy i sama sebe. Sama vím, jaké to je bojovat s vlastním tělem, ztrácet se v rolích a znovu hledat cestu zpět.
Jsem i pejskařka, která se učí trpělivosti a respektu, cestovatelka, která objevovala svět i různé pohledy na život, a kreativní duše, která tvoří barvami, slovy i v mezilidských vztazích. To všechno se promítá do mé práce – je osobní, opravdová a lidská.
Věřím v sílu spojení — s tělem, se sebou i s těmi, na kterých nám záleží. A právě díky téhle cestě dnes provázím ostatní zpět k sobě, k lehkosti, zdraví a radosti ze života.
Vědomý život je pro mě umění vybírat každý den to, co vyživuje tělo, uklidňuje mysl a otevírá srdce.
Můj příběh a manifest spolupráce
Moje cesta nebyla vždy snadná. V dětství jsem si prošla šikanou, dětskou obezitou a nepřijetím vlastního těla. U nás doma bylo jídlo nejen zdrojem energie, ale i způsobem, jak projevovat blízkost. Právě proto jsem dlouho hledala zdravější vztah k jídlu – a tahle zkušenost mě nakonec přivedla k tomu, co dělám dnes. Byla jsem ta „holka se samými jedničkami“ – na papíře dokonalá, ale uvnitř nejistá, často nemocná a pod tlakem. Ve škole jsem měla neurotický strach z chyb a pamatuji si, jak moc jsem se cítila vyčleněná třeba při tělocviku, když jsem nezvládla vyšplhat na tyč. Tyhle zkušenosti mě naučily, že dítě potřebuje mnohem víc než jen známky.
Potřebuje respekt, podporu a odvahu objevovat svět i samo sebe. Právě proto se dnes věnuji dětem, rodičům a školám – aby zažily prostředí, kde chyba není strašák, ale přirozená součást růstu. V dospívání jsem hledala rovnováhu mezi jídlem, vztahem k tělu a tlakem na výkon. Mívala jsem tendenci být „zachránce“ – přebírat odpovědnost za druhé a hledat řešení za ně. Bylo to vyčerpávající. Naučilo mě to ale jednu zásadní věc: záchrana není cesta. A právě tady začíná to, čím dnes provázím ostatní. Moje práce stojí na hodnotách a principech, které vycházejí z této životní zkušenosti. Říkám jim manifest spolupráce:
Odpovědnost místo záchrany
Nepřebírám tvůj život do svých rukou. Ukazuji ti cestu, jak převzít odpovědnost sám/sama za sebe – protože jen tak je změna trvalá.
Respekt k tělu i příběhu
Nejsme tabulka ani diagnóza. Každý máme vlastní cestu, a proto hledáme řešení, které vychází z tvého těla, tvých potřeb a tvého života.
Chyba není nepřítel
Chyba je učitel. Věřím, že právě díky ní rosteme – a proto vytvářím prostor, kde se nemusíš bát experimentovat, hledat a zkoušet.
Spojení místo oddělení
Zdraví a spokojenost nevznikají izolovaně. Propojuji tělo, mysl, emoce i vztahy, protože teprve dohromady tvoří pevný základ.
Praxe a výsledky
Teorie nestačí. Všechno, co spolu objevíme, překládáme do konkrétních kroků a zvyků, které mají reálný dopad na tvůj každodenní život.
Autenticita a důvěra
Sdílím jen to, čím jsem sama prošla a co v praxi funguje. Spolupráce je založená na otevřenosti, důvěře a lidskosti.
Prošla jsem vlastní cestou bloudění i návratu.
Pochopila jsem, že cesta ven vede zpět – tam, odkud jsme se kdysi odpojili. K sobě, ke zdraví, k životu. A proto dnes pomáhám i ostatním najít svou vlastní cestu zpět.
chci se vydat na cestu
co mi dělá radost
Splnila jsem si sen a vydala se na několikaměsíční cestu kolem světa. Poznala jsem fascinující místa i kultury – a právě rozmanitost přírody a lidského života je pro mě nekonečným zdrojem inspirace. Velkou část mého volného času tvoří malování. Své obrazy vystavuji a vedu i výtvarné kurzy. Díky tomu vznikl můj unikátní autorský workshop, kde propojuji kreativitu s odstraňováním strachů a bloků a učím, jak se napojit na intuici a vlastní vnitřní sílu.
A velkou školou života je pro mě i můj pejsek. Každý den mi připomíná, co znamená respekt, trpělivost a opravdové spojení. Díky němu jsem se dostala i k pozitivní psí psychologii – a zjistila, že principy fungující u pejsků jsou často stejně důležité i v lidských vztazích.
Moje profesní cesta
Několik let jsem pracovala v korporátu, kde jsem poznala svět výkonu, stresu a vyhoření. Tahle zkušenost mi ukázala, jak křehká je hranice mezi úspěchem a vyčerpáním – a jak zásadní je, aby výkon vycházel z vnitřní stability.
Začala jsem proto hledat cesty, které pomáhají vrátit rovnováhu. Vystudovala jsem výživu a stala se certifikovanou poradkyní programu Metabolic Balance, absolvovala akreditovaný výcvik v koučinku a získala licenci lektorky metodologie Extraokulárního vidění (EOV – Veovision). Měla jsem možnost tuto metodu představit v pořadu Duše K s Jaroslavem Duškem. Vystupuji na festivalech osobního rozvoje a moje práce se objevila i v časopisech Tina a Claudia.
Postupně jsem k tomu přidala studium mentálních programů, neurotréninku, práce s emocemi i rozvoj intuice. Dospěla jsem k poznání, že věda a spiritualita nejsou v rozporu – jen nabízejí jiný úhel pohledu na totéž.
Dnes proto propojuji poznatky o mozku, těle a psychice s intuitivními technikami a kreativitou. Vytvářím tak praktické a srozumitelné metody, které pomáhají jednotlivcům i celým týmům zvládat stres, posilovat soustředění, objevovat vnitřní klid a žít efektivně – ale bez přetížení.
- (2021) Zinzinogroup a ČLK - lékařský seminář chronický zánět a civilizační choroby
- (2020) The Bach Centre - certifikovaný seminář používání Bachových esencí
- (2019) Koučink centrum - studium programu akreditovaný kouč
- (2019) Metabolic Balance - certifikovaný kurz pro poradce
- (2018) Nutris - kurz sportovní výživa
- (2018) Nutris - studium výživového poradenství
To nejcennější přichází ve chvílích, kdy máme odvahu postavit se vlastním příběhům, překročit své strachy a skutečně růst. A právě v tom dnes provázím i vás.
Aloha životní filosofie
Havaj není místo. Je to stav mysli, který si můžeš dopřát každý den.
Název mého webu není náhoda. Slovo ALOHA pro mě vystihuje to, čemu věřím a co žiju. Na Havaji i v dalších částech Polynésie jsem měla možnost tuhle filosofii opravdu zažít – nejen vidět, ale cítit v každém dni. Oceán, hory, sopečná energie, rituály i prostá laskavost lidí – to všechno se mi vepsalo pod kůži a dodnes to nesu „v kostech“.
ALOHA v havajštině znamená mnohem víc než pozdrav. Nese v sobě lásku, soucit, respekt i dech života. Polynéské národy ji chápou jako cestu, jak žít v propojení – s přírodou, s ostatními i sami se sebou. A právě to je filosofie, kterou si přináším domů a která se přirozeně promítá i do mé práce s lidmi. Součástí této tradice je i technika Ho’oponopono – praxe odpuštění a návratu k rovnováze. Čtyři jednoduché věty: „Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti. Miluji tě.“ – jsou pro mě mostem zpět k sobě i k druhým.
Jedním z nejsilnějších okamžiků pro mě bylo potápění s velrybami u Tahiti. Bylo to setkání, kdy se čas zastavil a kdy jsem si uvědomila, jak malí a zároveň jak propojení jsme. Velryby jsou pro Polynésany symbolem moudrosti a vedení – a pro mě se staly připomínkou, že skutečná síla je v tichu, přítomnosti a respektu k životu. A když jsem stála tváří v tvář sochám Moai na Velikonočním ostrově, znovu jsem pocítila sílu spojení s našimi předky a hluboký respekt k životu samotnému. Dotkla jsem se vědomí, že každý z nás je součástí příběhu, který začal dávno před námi a pokračuje dál.
Pro mě je ALOHA kotvou i inspirací: učí mě zpomalit, cítit, naslouchat tělu, vážit si vztahů a žít s větším respektem k přírodě i k sobě. Je to filosofie, která se přirozeně promítá do mé práce – ať už vedu děti, dospělé nebo celé rodiny.
Láska a soucit
– žít laskavě k sobě i ke světu
Respekt a pokora
– akceptovat rozdílnost, být otevřený
Jednota a harmonie
– spojení mezi tělem, myslí, lidmi a přírodou
Trpělivost a vytrvalost
– změna je proces, ne sprint
Vděčnost a přítomnost
– vnímat a oceňovat to, co právě je
